Svaté Tajiny křtu a myropomazání

Pro rodinu, která se chystá ke křtu dítěte

Milí rodiče, jsme velmi rádi, že jste se rozhodli nechat své dítě pokřtít. Křest je svátost, kterou církev udílí skrze apoštoly (biskupy) už od dob Pána Ježíše Krista. I sám Ježíš projevil pokoru, když jako pravý Bůh přijal křest z rukou hříšného člověka.

V křesťanství je křest jednou ze svátostí a představuje očištění od hříchů a sjednocení věřícího s Kristem. Počátky křesťanské praxe křtít sahají k osobě Jana Křtitele, který podle Nového zákona pokřtil Ježíše v řece Jordánu. Křesťané křtí v závislosti na tradici pokropením, politím nebo plným ponořením do vody.

Samotný křest není možné po obřadové stránce provést ze dne na den. Křest vyžaduje přípravu ze strany rodičů i kmotrů. Křest je složen z několika bohoslužebných úkonů, které jsou navzájem provázané. Křest v sobě zahrnuje nejen soukromý obřad udílený jedinci, ale i obřad společný, na kterém se účastní jak rodina křtěnce, tak i celá církevní obec, která se za katechumena (tj. připravujícího se ke křtu) modlí.

Obřad křtu se skládá z následujících částí:

a) modlitby za matku po porodu a udělení jména dítěti (soukromý obřad, cca 15 minut)

b) představení dítěte obci věřících při sv. liturgii (veřejný obřad, cca 5 minut)

c) křest samotný (soukromý obřad, cca 45 minut)

d) uvedení pokřtěného do chrámu a jeho první sv. přijímání (veřejný obřad). Teprve nyní je obřad křtu dokonán a je možné provést zápis do matriky a vystavit křestní list.

Před návštěvou kněze – kdo bude kmotrem?

Rodina zváží, kdo by mohl být dítěti kmotrem/kmotry a dále na počest jakého světce bude dítě při křtu pojmenováno.

Kmotrem musí být pravoslavný věřící. Kmotr v rámci příprav podstoupí s knězem duchovní rozhovor, během kterého kněz vysvětlí kmotrovi jeho úlohu při křtu a závazky, které na sebe kmotr bere. Protože se kmotr při křtu z hlediska církevního práva stává otcem/matkou křtěného, tak by se při výběru kmotra mělo jednat o blízkého člověka, který bude dítěti nablízku a bude mu vzorným příkladem účastí na životě církve. Ideálem zároveň je, aby kmotrem nebyl člověk pokrevně spojený (příbuzný). V případech, že rodina nezná nikoho, kdo by se mohl úlohy kmotra důstojně zhostit, kněz pomůže vybrat za kmotra některého z věřících církevní obce.

Kmotr před křtem absolvuje duchovní rozhovor a účastní se svaté liturgie a svatého přijímání. Kmotr musí znát pravoslavné vyznání víry − bude ho číst při křtu.

Pravoslavné vyznání víry

Věřím v jednoho Boha, Otce, Vševládce, Stvořitele nebe a země, všeho viditelného i neviditelného.

I v jednoho Pána, Ježíše Krista, Syna Božího, jednorozeného a z Otce zrozeného přede všemi věky. Světlo ze Světla, Boha pravého z Boha pravého, rozeného, nestvořeného, jednobytného s Otcem, skrze něhož vše učiněno bylo. Jenž pro nás lidi a pro naše spasení sestoupil z nebe, vtělil se z Ducha Svatého a Marie Panny a člověkem se stal. Jenž za nás ukřižován byl pod Pontským Pilátem, trpěl a pohřben byl. A třetího dne vstal z mrtvých podle Písem. Vystoupil na nebesa a sedí po pravici Otce. A znovu přijde se slávou soudit živé i mrtvé; jeho Království nebude mít konce.

I v Ducha Svatého, Pána oživujícího, jenž z Otce vychází a s Otcem i Synem spoluctěn a spoluoslavován jest a mluvil skrze proroky. I v jednu svatou, obecnou a apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život věku budoucího. Amen.

Během návštěvy kněze rodina domlouvá:

a) termín obřadu udělení jména světce a ohlášení dítěte na sv. Liturgii

b) termín duchovního rozhovoru kněze s kmotrem dítěte

c) termín samotného křtu

d) termín prvního přijímání, kterým je obřad křtu dokonán

Jaké věci je nutno ke křtu pořídit?

Křížek, svíce, křestní plátno (může posloužit i bílý ručník). Pravoslavné křížky i křestní svíce lze zakoupit v našem chrámu.

Drazí rodiče, pokud máte nějaké dotazy či obavy z toho, že nejste schopni dodržet plnost některého z výše uvedených doporučení, neváhejte se obrátit na kněze. Cílem křtu není dokonalost obřadu, ale upřímnost a pravá touha po tom, křest získat. Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že křest je součástí našeho duchovního zápasu zde na zemi, a tak je spojen s překonáváním obtíží. Ten, kdo se snaží si svou cestu za Kristem ulehčit, odmítá nést kříž, který vzal náš Spasitel na svá bedra. Za jakékoliv zmírnění či ústupek ve správnosti obřadu je před Bohem zodpovědný kněz, který tak může učinit z misijních důvodů v lásce, nikoliv však ve spěchu a z lehkovážnosti.

Křest dospělého

Křest dospělého se liší od křtu dítěte především v míře příprav před křtem. Dospělý člověk má povinnost být před křtem řádně poučen a dále prokázat, že opravdu chce být aktivní součástí místního společenství věřících. Proto trvá příprava dospělých zhruba jeden rok − přesná délka katechumenátu (přípravné období, během kterého je nově příchozí poučován o víře) závisí na knězi, který rozhoduje, zda je katechumen dostatečně poučen a nakolik je připraven stát se členem Kristovy církve. V akutních případech ohrožení života lze délku katechumenátu rapidně zkrátit. Nejčastěji jsou katechumeni křtěni na Bílou sobotu před Velikonocemi.

Co nám křest přináší

Bůh nám ve křtu otevírá naši mysl chápání evangelia, uzpůsobuje nás k přijímání svátostí, vybavuje nás novými dary, které nás posvěcují a posilují v boji s hříchem. Křtem se člověku odpouštějí hříchy (prarodičovský hřích i jeho osobní hříchy) a je začleněn do mystického těla Kristova, stává se členem církve. Křest se v pravoslaví provádí ponořením třikrát ve jménu tří Osob Nejsvětější Trojice; třikrát na památku třídenního Kristova pohřbení a Jeho následného vzkříšení. Křest je považován za smrt starého člověka účastí na ukřižování a pohřbu Kristově a znovuzrozením do nového života v Kristu účastí na jeho vzkříšení. Pravoslavná církev křtí obvykle děti krátce po narození. Konvertité k pravoslaví z jiných křesťanských církví jsou přijímáni na základě toho, odkud přicházejí, buď křtem nebo myropomazáním (sjednocení pouhým vyznáním pravoslavné víry se konalo na některých místech v části 20. století a dnes se už prakticky nevyskytuje; řada světových pravoslavných církví přijímá konvertity pouze skrze pravoslavný křest: Řecko, Athos, Jeruzalém a nově se šíří i v Rusku; je to výrazem teologického ekleziologického zhodnocení vzdálenosti mezi pravoslavím a římským katolicismem).

Co přijetí křtu vyžaduje

Při křtu malého dítěte leží rozhodnutí na bedrech rodičů a kmotra, dospělý ale nese sám plnou zodpovědnost za svou přípravu, a tak na sebe zároveň bere povinnost se s pomocí duchovního na křest řádně připravit. Přípravou se rozumí pravidelná účast na nedělních bohoslužbách, studium a četba evangelia, růst v modlitbě a samozřejmě také práce pro místní společenství věřících.
Dospělý člověk musí mít stejně jako dítě kmotra − praktikujícího pravoslavného křesťana. Kmotr by měl být nově pokřtěnému vzorem svým aktivním životem v církvi.

Prvním krokem na cestě přijetí křtu je zkontaktování místního duchovního, který na základě společného rozhovoru určí další postup.

Myropomazání

Myropomazání je tajina, při níž je pokřtěnému darován dar Ducha Svatého pomazáním svatým myrem (pravoslavný termín pro křižmo). V pravoslavné církvi koná Tajinu myropomazání každý kněz – na rozdíl od římskokatolické církve, kde biřmování může vykonat jenom biskup; pravoslavný kněz však svaté myro nikdy sám nepřipravuje ani nesvětí, ale dostává je od biskupa již posvěcené (myro může světit jenom hlavní představitel místní pravoslavné církve; v praxi je světí jenom patriarchové a rozdávají je ostatním biskupům a představitelům menších pravoslavných církví). Myropomazání se provádí zpravidla hned po křtu, a to i u malých dětí. Pokřtěný a myrem pomazaný pravoslavný křesťan se stal plným členem církve a smí se účastnit nehledě na svůj věk eucharistie.