Svatá mučednice Taťána

(památka podle církevního kalendáře 12. ledna / podle světského to je 25. ledna)

Svatá mučednice Taťána. Římanka, dcera velmi vážených občanů města Říma, křesťanka a diakonisa 1 při svatém chrámu.

Mučednice Taťána se vzdala světského života a obětavě sloužila Bohu, svaté církvi a bližním. Při vládnutí císaře Alexandra Severuse (222–235), při pronásledování křesťanů, byla spolu s dalšími uvězněna, mučena, a takto nucena odříci se Krista. Když byla vedena na mučení, tak se za své mučitele modlila, a ti pojednou spatřili čtyři anděly kolem svaté mučednice. Osm z těch, kteří je spatřili, uvěřili v Krista, pro což byli i oni mučeni a poté zabiti. Svatá Taťána byla mučena bičováním, odsekávali z ní kusy masa, řezali ji, a takto celou posetou mnohými ranami a zkrvavenou ji odvlekli zpět do žaláře, a druhý den ji mučili znova. Hospodin Bůh za ní, ale sesílal svaté anděly, kteří ji uzdravovali, a ona každé ráno předstupovala před své mučitele a trýznitele nezraněná a zdravá, a dál neochvějně vyznávala Krista. Hodili jí lvu, ale lev se k ní schoulil jako jehňátko a nic jí neudělal. Ostříhali jí vlasy, neboť si mysleli ve své bezbožné mysli, že v nich se ukrývá její moc či kouzlo. Nakonec, jí potom vyvedli, spolu s jejím otcem a dalšími křesťany, a usekli ji mečem hlavu, a takto přijala svatá Taťána mučednickou smrt, okolo roku 225, korunovaná mučednickou korunou od Krista Spasitele.

Za diakonisi, v dřívějších dobách církve (srovnej 1 Tim. 5, 9–13, Řím. 16, 1–2), byly vybírány ctnostné ženy, a také věrné a zbožné vdovy po prvním sňatku. Ty se připočítávaly k duchovenstvu a byl nad nimi ustanoven zvláštní čin posvěcení. Jejich povinnostmi, bylo to, že připravovaly ženy ke svatému křtu, dávaly pozor na důstojnost a zbožnost v ženské části chrámu, navštěvovaly nemocné, ti, kteří upadli do nějakého životního neštěstí, tak jim pomáhaly, zavřené ve vězeních navštěvovaly, staraly se o chudé vdovy a sirotky, a další skutky, které potřebovaly sebe obětující křesťanskou lásku. Čin diakonis vydržel na západě do IX. století, a na východě do XIII. století.

Modlitba ke svaté velké mučednici Taťáně

Tropar hlas 4.
Přečestná zakladatelko zbožnosti, všemi chválená, / přeblažená mučednice Taťáno, / nádobou panenství a čistoty ses zjevila, / nevěstou Kristovou byla jsi nazvána, / ozdobená krvavým strádáním, / vzlétla jsi do nebe, do dvorce nebeského. / Pamatuj na ty, kteří tě uctívají.

Obecný tropar ke svaté mučednici hlas 4.
Ovečka tvá Taťána, ó Ježíši, / vzývá tě vroucně: Tebe nebeský můj ženichu, miluji/ a hledajíc tebe strádám/ a dávám se spolu s tebou ukřižovat a pohřbít skrze krvavý křest tvůj. / Trpím pro tebe, abych dosáhla tvého království, / a umírám pro tebe, abych žila v tobě. / Na její přímluvy, ó Milosrdný, / spasiž duše naše.

Modlitba ke svaté velké mučednici Taťáně
Svatá Mučednice Taťáno!
Nevěsto nejsladšího ženicha tvého Krista. Jehňátko Beránka Božího! Přečistá holubice co jsi blahovonné své tělo, strádáním, jako královským šatem oblékla, ve věčné slávě nyní radostně jásáš, k nebeským zástupům připočtena. Ty, která jsi byla zaslíbena Bohu, jako služebnice církve od dnů své mladosti, ty která jsi nevinnost svoji ochránila, a nade všechna blaha sis zamilovala Hospodina, k tobě se modlíme a tebe prosíme: Buď pozorná srdečným prosbám našim a nezavrhuj je, daruj nám čistotu tělu a duše, vdechni nám lásku k pravdám Božím, uveď nás na cestu ctností, andělskou záštitu nám u Boha vypros. Naše rány a jizvy uzdravuj, ochraňuj mládí, stáří bez bolesti, bez bídy daruj, v čase smrti nám pomáhej. Pamatuj na bolesti naše, daruj nám útěchu, navštiv nás ve tmě hříchu přebývající, a na brzké pokání nás napravuj. Rozžehni plamen modlitby, neopouštěj nás osiřelé, abychom oslavujíce tvoje strádání, nepřestajně vznášely chvály Hospodinu, nyní i vždycky až na věky věkův, amen.

http://zivotysvatych.blogspot.cz