Půsty v pravoslaví

V pravoslavném kalendáři jsou čtyři postní období:
1. před sv. Paschou - Velký půst a strastný týden,
2. před svátkem Narození Páně - Filipovský půst,
3. před svátkem sv. apoštolů Petra a Pavla - Petropavlovský půst,
4. před svátkem Zesnutí přesv. Bohorodice - Uspenský půst čili Spásivka)

a dva postní dny v týdnu (středa a pátek, dny počátku a konce Kristova utrpení).

Půst v pravém a původním slova smyslu znamená naprosté zdržování se jídla. Tento nejpřísnější půst je ovšem požadován po každém křesťanu pouze dva dny v roce (Velký pátek a Velká sobota a doporučuje se na začátku Velkého postu) a pak před každým přijímáním Eucharistie. Další typ postu je tzv. xerofagie, což znamená omezení druhu jídla; v praxi je to přijímání suché (tj. bez oleje) veganské stravy - chleba, zeleniny, ovoce a vody. Dalším typem postu praktikovaným v Církvi je omezení množství jídla, tedy jezení jednou nebo dvakrát denně. Kromě újmy od jídla pravoslavný půst zahrnuje ještě abstinenci manželů od sexuálního styku. Posvátnými kánony je postem zavázaný každý pravoslavný křesťan, pakliže mu nebrání jeho zdravotní stav.