Slovo v Předsvátek Vánoční

Připrav se, Betléme; otevři se všem, ráji! /
Okrášli se Efratho, neboť v jeskyni rozkvete z Panny strom života. /
Z jejího lůna zjevil se duchovní ráj, v němž je Božský sad. /
Jedíce z něho, živi budeme a neumřeme jako Adam.
Kristus se rodí, aby obnovil kdysi padlý obraz.

Tropar Předsvátku (hlas 4.)

Takto nás Církev připravuje ke svátku Narození. Ještě, když se nacházíme ve světském shonu, když se v našich domech chystáme na tento svátek, nám svatá Církev potichu odkrývá tajemství: Připrav se, Betléme…

Jak se připravil Betlém? Skrze jeskyni, do které se vháněl dobytek. Připrav se, Betléme… Betlém se připravil. K čemu se ale připravil? Co se tam stalo? V Betlémě, v jeskyni pro dobytek, stalo se veliké, převeliké tajemství. V oné jeskyni se zjevil, jak bylo řečeno Církví v troparu v předvečer svátku, Ráj ve kterém vzrostl novozákonní Strom Života.

Adam měl život, protože měl v Ráji přístup ke Stromu života, který zde byl přítomen, strom Starého Zákona, ze kterého Adam jedl. Díky této síle, kterou získával v tomto pokrmu, měl Adam obecenství s Bohem. Byla to nevyslovitelná radost, kterou Adam ztratil, když se za ním zavřely rajské brány; náhle ztratil možnost jíst ze Stromu života. Bůh Stvořitel, který měl lítost s Adamem, mu však poskytl předzvěst a proroctví o tom, že tento Strom života bude znovu obnoven. A dnes se tento strom obnovuje.  A svatá Církev, jak již bylo řečeno, praví: Připrav se, Betléme… Tu se neobrací pozornost k tomu, zda budou paláce, bude-li vše zalito oslepujícím elektrickým světlem, bude-li vše v sametu a hedvábí… Nikoli. Protože Betlém měl jen jeskyni pro dobytek, před níž stál stařec Josef. Ve stejné době byli přítomni i pastýři, kteří vytvořili pravou stráž. Byli pravými židy, kteří očekávali Mesiáše. Pro ně se odkryla nebesa a oni uslyšeli andělský zpěv: Sláva na výsostech Bohu (Luk 2, 14).

A za nimi přišli praví hledači Pravdy – Mudrci jdoucí za hvězdou.

Hledali, a hvězda je vedla, a oni poznali a rozpoznali podle hvězd, že se událo cosi velikého
(Mat 2, 1 - 2). 

Církev nám ukazuje, koho zvala betlémská jeskyně: Pastýře, kteří pravdu očekávali a Mudrce, kteří pravdu hledali. Stejně tak i nás zve Církev, bratři a sestry, k tomu, co je jediné pravé a opravdové. A k čemu pravému? K jakému Stromu života? Co je to za Strom života, který vyrostl a rozkvetl v betlémské jeskyni?

Pochopení Stromu života nám odkrývá sám Kristus ve slovech:

Já jsem ten Chléb Živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který Já dám, je mé Tělo, dané za život světa.
(Jan 6,51)

Zde vidíme, že Kristus je Stromem života, je tím Chlebem, který my jíme. A říká to ještě jednou přesněji v 6. kapitole Evangelia od Jana: Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má život věčný, a Já jej vzkřísím v poslední den. (Jan 6,54) Tělo mé pravý je pokrm a krev má pravý je nápoj. Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, ve mně přebývá a já v něm. (Jan 6,55 - 56) Takovým je On Stromem. A k takovému svátku nás pozvala Církev, potichu nám to vše opakovala v průběhu celého týdne prostřednictvím troparu: Připrav se, Betléme; otevři se všem, Ráji! Okrášli se Efratho - neboť přichází Strom života, proto aby nám dal život.  

 A co se nyní děje kolem nás v přírodě? Nyní se země obrací ke slunci a do země vlévá se životodárná síla, a za nějaký ten čas rozkvete naše země a v každém koutu budou květy a budou růst plody. A takto se to děje každý rok. Podobně i v duchovním životě. Nyní, když jsme spolu učinili první krok k betlémské jeskyni, nám svatá Církev v apoštolském čtení, v poselství ke Galatským, říká:

Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna … abychom byli přijati za syny.
(Gal 4, 4 -7)

Je to jako v přírodě, nehledě na to, zda se zemi chce, či nikoli, stejně se do ní vlévá životodárná síla. Jen tam, kde je trní a křovisko, zbude zápach a hniloba. A tam, kde je vše připraveno k přijetí semene, tam bude radost a libá vůně. A tak je to i s námi. Tam, kde se naše duše připravovala k přijetí betlémské jeskyně, budeme přijati za syny. Co to znamená? To znamená, že se do naší duše vlije neobyčejná, nepopsatelná, tak jako v přírodě, blahodatná síla, která učiní to, že pocítíme naši blízkost ke Stvořiteli, jako k opravdovému Otci. Všichni pocítíme to samé k jednomu Otci. Jinými slovy, utvoří se jedna rodina. Jestliže bude taková rodina, a ona bude, ona už zde existuje, tak je to Bohu milé, tak se bude v této rodině uskutečňovat tajina Kristova – obnovený Strom života. V takovéto křesťanské rodině se může uskutečňovat Tajemná Večeře, může se uskutečňovat Božská Eucharistie. V ní se uskutečňuje Tajina Těla a Krve Krista, Tajina Stromu života, který je pro nás slovy nepostižitelná. 

Lidé to nechápou a nerozumí. A může to být proto, že o tom nepřemýšlejí, anebo to nechtějí ukázat, ani přiznat, přesto všechno se to děje mimo ně. Projevuje se to v maličkostech, v dárcích, které druh druhu chceme dát, nechápajíce to, co je to nejhlavnější, co je zapotřebí dát. A dát je zapotřebí to, aby člověk pocítil sebe sama jako syna Pána našeho Ježíše Krista, aby pocítil sebe sama jako součást rodiny. K tomu je zapotřebí hledět do srdce člověka, je zapotřebí být trpělivým, vydržet těžkosti, sklopit hlavu a říci: Bože buď milostiv mně hříšnému, protože víc ani nemám. A tak je to s každým z nás. Nechť bude dnešní den, tento vzácný svátek, svátkem posvěcení našeho srdce, abychom byli přijati za syny, abychom mohli učinit dobrý začátek tohoto zápasu, jejž daruje Kristus.

Připrav se, Betléme… Kristus se rodí, aby obnovil kdysi padlý obraz.

Podle vladyky Andreje (Rymarenka), arcibiskupa rocklandského