Svatý Dionýsios ze Zakynthský, arcibiskup Eginský

(památka podle církevního kalendáře 17. prosince / podle světského to je 30. prosince)

Narodil se jako Draganig Sigur roku 1547 na ostrově Zakynthos v Jónském moři, jeho předkové byli původem z Benátek. Byl vzděláván kněžími a vládnul řeckým, italským a latinským jazykem. Když mu bylo 21 let, dal všechno své jmění mladšímu bratrovi a sestře a sám odešel do monastýru. Roku 1568 přijal mnišství se jménem Daniel. Mladý mnich byl úspěšný v chápání bohosloví a jeho sláva, jako duchovního vůdce, rostla a začala se šířit. V roce 1570 byl rukopoložen na kněze, a za několik let mu bylo navrhnuto, aby se stal igumenem Strofadijského monastýru na západním pobřeží. Stal se tedy zakrátko igumenem Zakynthoským a Strofadijským.

Roku 1577 se svatý stal arcibiskupem Eginským, Poroským a Hydrským. Při rukopoložení získal jméno Dionýsios v čest ochránce Athén, svt. muč. Dionýsia Areopagity. Vedl vůči sobě přísný a odříkavý život, zjevil se živým příkladem Kristova Evangelia a duchovním otcem mnohým křesťanům. Množství lidí u něj hledalo radu, pomoc a útěchu, kterých se jim vždy dostalo. Přesto přese všechno jen dva roky po archijerejské chirotonii se svatý svého biskupství odřekl, protože rostoucí chválu na jeho osobu považoval spíše za cestu k pýše, které se chtěl jako mnich vyvarovat.

Navrátil se tedy na Zakynthos, kde se opět ujal vedení monastýru. Byl naznačen za vikárního biskupa Zakynthoského, poté se však stalo, že mu byla zakázána archijerejská služba a on byl sesazen na prostého vesnického kněze. Přesto si svatý Dionýsios nezoufal, a o to více a snadněji dostihoval výšin ctností odpuštění a lidumilnosti.

Jednou za ním do kelije přišel člověk, který ho prosil, aby jej ukryl před pronásledováním. Když se jej Dionýsios zeptal na příčinu jeho pronásledování, tento člověk se mu přiznal, že zabil mnicha, který byl, jak se nakonec ukázalo, bratrem svatého Dionýsia. Svatý Dionýsios přijal tuto zvěst s hlubokým zármutkem, ale vraha přesto nevyhnal, naopak jej ukryl a do rukou pronásledovatelů ho nevydal. Vrah učinil hluboké pokání a nakonec se sám stal mnichem.

Více jak 40 let sv. Dionýsios pásl jak dobrý pastýř duchovní stádo věřících na ostrově Zakynthos. Zesnul 17. / 30. prosince roku 1622. Na prosbu světitele byl pohřben v monastýru, kde prožil tolik let. Jeho ostatky se proslavily jako nezetlené, vonící blahou vůní a uzdravujícím myrem, které z nich vytékalo. Svatořečen byl Konstantinopolským patriarchou.

V čase pirátských útoků v roce 1717 byly ruky světitele odřezány piráty, ale jeho ostatky byly zázračně zachovány a netknuty. V tomto roce mniši Strofadijského monastýru přenesli ostatky světce do Kalliterského metochu, aby byly uchráněny před dalšími nájezdy. Později byl vystavěn chrám v čest svatého, z nějž se později stal monastýr, a v tomto monastýru byly svaté ostatky dále uchovávány. Takto tomu bylo do roku 1893, kdy byly při zemětřesením všechny budovy zbourány a svaté ostatky byly přeneseny do dočasného chrámu.

Mezi roky 1925 – 1948 byl vystavěn nový, proti zemětřesení odolnější, chrám a roku 1956 byl pak znovuobnoven i monastýr, který se dnes nazývá Strofadský-Svatodionýsiovský monastýr. Ostatky světce dodnes spočívají v monastýrské kapli sv. Jiří, ve zvlášť pro ně roku 1829 vyrobené schráně. Svt. Dionýsios je ctěn jako velký divotvůrce.

Když byl spáchán 11. září 2001 teroristický útok na město New York, při kterém byl zničen řecký chrám sv. Jiří, jediné, co zůstalo neporušeno z celého vybavení chrámu, byly kříž a papírová ikona svt. Dionýsia Zakynthoského...

http://zivotysvatych.blogspot.cz